Ve víru vášně a pachu krve - 2.díl


15-08-2007 11:07 - Zdroj: nympha.blog.cz
Opět zamyšlen sešel hlavní schodiště a s davem se přesunul do šaten. Konečně jeho myšlenky dostaly konkrétní podobu. Nika. Stovky, možná tisíce, otazníků a žádná odpověď. Domněnky s myšlenkami si s ním pohrávali jako koťata s klubíčkem vlny. Přec se to všechno dalo vyjádřit pouhým slovem. Veronika. Na mysli mu vytanula věta, kterou kdysi někam napsal, či někde vyřkl? Nevzpomínal si.. ,,Žijeme jen jednou a možná naposled. Pojďme žít pořádně!" Ano, z nevysvětlitelných důvodů mu utkvěla v paměti a teď se vrátila s poslední dávkou odvahy. Konečně se dostal ke dveřím své skříňky, rychle je odemkl, přezul se. A teď rychle pryč, ještě ji určitě sihne. Přidal do kroku. Pravá, levá. Šedá kostka, bílá. A ještě a znovu a znovu - šedá - bílá. Bílá. Bílá? Ach jistě.. Otevřený průchod dveří a za ním pár šedých jednotvárných čtverců, pak obrubník. ,,Chceš abych tě přejel, ty idiote?!" Křičí a troubí na něj rozčílený tlustý muž se sulcovitou tváří, přičemž jeho modrému fiatu notně zaskřípou brzdy. Kristián se raději rozběhne, opravdu modré auto neviděl, avšak dívat se ještě sekundu na brunátný obličej řidiče, měl by pocit, že by raději skončil pod tím autem. ,,Niko!" už ji vidí, tu záplavu plavých vlasů. Snad jej neslyšela. ,,Niko!!" Přidává na hlase. Konečně zpomalila, otáčí se a Kristián konečně může zase spatřit ten její pověstný úsměv. Jakoby její oči říkaly ,, Já věděla, že přijdeš." a přece sama ještě nic neřekla, jen čeká až bude u ní.,,Mám dneska cestu stejným směrem jako ty, můžu tě doprovodit domů?",,Klidně." Rádoby lhostejně...,, Hele, co jsi myslela tím, že nám Jakub závidí?" Alespoň jedna otázka..,,No..." váhá? ,,Prostě jsem ho chěla vyvést z míry." mírně plaše se zasměje.,,Jo, tak to se ti povedlo dokonale. Stál tam jak opařenej." Teď už se smějí oba.Cesta ... - Pokračovat...
addthis





Poslední příspěvky z blogu:
nympha.blog.cz



Zašlete svůj blog
Požadavky na Blog
Ochrana osobních údajů
Kontakty

This site uses Thumbshots previews