06-08-2010 00:25 - Zdroj: php.vrana.cz
Typická webová aplikace si načte nějaká data z databáze a zobrazí je rozmístěné na stránce. Občas do databáze i něco uloží. Tyto části jsou na sobě většinou nezávislé a jedna část by neměla ovlivnit druhou. Někdy to samozřejmě neplatí (pokud se nepodaří načíst detail produktu, nemá smysl načítat jeho obrázky), takový případ bývá ale většinou jen jeden na stránce. Z tohoto důvodu je nesmírně důležité, aby aplikace neskončila nezachycenou výjimkou (případně výjimkou zachycenou až na nejvyšší úrovni) nebo obecně fatální chybou – nezobrazení stránky je u webové aplikace většinou kritický problém. Většinu chyb je potřeba ošetřovat lokálně, blízko místa jejich vzniku.
Co když se třeba nepodaří uložit objednávku zákazníka do databáze, je to důvod pro fatální chybu? Není, protože pořád se ji může ještě podařit odeslat na e-mail obchodníka a tím o ni nepřijít. I tato operace, která je pro zpracování operace kritická, by si tedy chybu měla ošetřit lokálně.
V PHP se používají dva mechanismy ošetření chyb: návratová hodnota (spojená většinou s vygenerováním varování) nebo výjimky. Výjimky se perfektně hodí pro ošetření chyb v posloupnosti operací a pokud chceme chybu lokalizovat (omezit jen na několik operací, v krajním případě na jednu), musíme napsat kód navíc (jeden blok try–catch na každou lokalitu). Návratová hodnota je zase výborná pro zpracování lokálních chyb a pokud je chceme rozšířit na více operací, musíme napsat kód navíc (jeden if na každou možnou chybu). Moje zkušenost je taková, že tento kód navíc se mnoha programátorům nechce psát, čehož důsledkem je to, že buď v aplikaci může docházet k neošetřeným výjimkám nebo se z posloupnosti operací provede jen jejich nevhodná část.
To se ostatně pokouší demonstrovat David Grudl, i když podle mě trochu nešikovně. První tři ... -
Pokračovat...
